Josef Lux - životopis

Josef Lux se narodil 1. února 1956 v Nekoři ve východních Čechách. Vystudoval Střední zemědělskou technickou školu v Lanškrouně, poté Vysokou zemědělskou školu v Brně. Pracoval v zemědělském družstvu Zálší jako zootechnik a vedoucí drůbežárny. Během studií se oženil a s manželkou Věrou měli šest dětí: Veroniku, Josefa, Anežku, Jana, Marušku a Lidušku. V roce 1990 byl Josef Lux kooptován do Federálního shromáždění a na podzim téhož roku byl zvolen předsedou Československé strany lidové. Ta se pod jeho vedením postupně transformovala v demokratickou stranu standardního evropského typu a v roce 1992 se stala Křesťansko demokratickou unií - Československou stranou lidovou. Po volbách v roce 1992 se Josef Lux stal ministrem zemědělství a místopředsedou vlády. Tyto funkce zastával i po volbách roku 1996. Josef Lux prosazoval samostatnou politiku křesťanské demokracie a standardní evropský koaliční model vládnutí. Postupně se ukázalo, že v tehdejší koalici není vůle k takové politice a rozpory v hodnotových přístupech nakonec vyústily v odchod lidové strany a dalšího koaličního partnera z vlády. Poté byl Josef Lux pověřen prezidentem republiky k jednáním o sestavení dočasné vlády, spravující zemi do předčasných voleb. Vláda v čele s premiérem Tošovským získala důvěru parlamentu a také v této vládě zastával Josef Lux funkci místopředsedy a ministra zemědělství. Po volbách v roce 1998 prohlásil předseda vítězné sociální demokracie, že Josefa Luxe navrhne na premiéra příští vlády, podaří-li se sestavit koalici ČSSD, KDU - ČSL a US. To se vzhledem k nesouhlasu US nepodařilo, KDU - ČSL odešla do opozice a Josef Lux se stal předsedou jejího poslaneckého klubu. 24. září téhož roku oznámil na tiskové konferenci, že mu byla zjištěna leukemie, a vzdal se funkcí předsedy strany i klubu, aby se mohl naplno věnovat boji s nemocí. 24. září 1999 proběhla v Seattlu úspěšně transplantace jeho kostní dřeně, o šest týdnů později však přišly vážné komplikace, kterým Josef Lux nakonec po dvou týdnech podlehl. Zemřel v neděli 21. listopadu 1999.

... z myšlenek Josefa Luxe

Tři základní výzvy pro třetí tisíciletí v celosvětovém smyslu

1) Otázka genetiky a genetického inženýrství:

"Genetické inženýrství může být ku prospěchu lidstva, ale všichni cítí, že hranice musí být tam, kde by se zasahovalo do smyslu početí. … Problém pokroku v těchto věcech je už dnes otázkou morální, otázkou svědomí. Stanovení této hranice je jednou z důležitých výzev příštího tisíciletí."

2) Příští století bude stoletím informačním:

"Dnešní svět je zaplavován obrovským - a bude zaplavován ještě větším - množstvím informací nejen z televize, novin, ale i přes internet a různé další zdroje. Jedním z hlavních problémů pro člověka se stává umění orientovat se v této záplavě informací."

"Pro utváření člověka bude stále důležitějším uměním zacházet s informacemi, které ho neustále bombardují prostřednictvím různých médií. Člověk se musí naučit poznávat, co je podstatné a co nepodstatné, aby uměl stanovit priority. … Zdá se, že pro vývoj člověka, pro vývoj společnosti, umění nakládat s informacemi a umění bránit se tlaku informací bude dokonce jedním z klíčových."

3) Otázky globalizace:

"Globalizace jistě s sebou přináší pozitiva v tom, že lidé mohou společně řešit zásadní problémy lidstva na nadnárodních úrovních - prostřednictvím Severoatlantické aliance mohou společně usilovat o mír, prostřednictvím Evropské unie budovat společnou ekonomiku. Globalizace však přináší také nebezpečí v podobě nadnárodních monopolů, které už nejsou kontrolovány jednotlivými vládami, v podobě nadnárodních finančních seskupení, která dnes fakticky ovládají světovou ekonomiku, a v podobě různých kartelů, které mají dobré či méně dobré úmysly."

"Říká se, že příčinou ohrožení je globalizace, volný trh a egoistický pragmatismus, tzn. silný egoismus jednotlivce, individualismus. … Ti, kteří jsou dnes chudí, protože jsou málo vzdělaní a málo konkurenceschopní, budou dostávat stále méně peněz, respektive společnost bude vynakládat stále méně peněz na vzdělání, na rozvoj, vědu, investice, neboť se bude muset starat o ty, kteří nejsou toho schopní, a problém se bude stále prohlubovat. Vznikne bludný kruh. …
Jsou dvě věci, které je třeba dělat: investovat do vzdělání a musí se najít vůdcové, kteří se postaví egoismu. … Nenajdou-li se političtí vůdci, kteří budou mít odvahu postavit se egoismu, a lidi, kteří je zvolí, pak tato společnost pospěje k zániku, byť nepozorovaně a velmi pomalu."

O ekologii

"Na posledních velkých mezinárodních konferencích o ekologii se vede vážná světová diskuse, ze které vyplývá, že k prvku solidarity, který doprovází dnes již na celém světě princip volného trhu, se musí nutně přiřadit prvek odpovědnosti za životní prostředí, a tedy také odpovědnosti za příští generace, které v tomto prostředí budou žít. Ekologie se stává součástí světové politiky, světových problémů, na něž některé státy reagují zodpovědně, jiné méně zodpovědně."

Svoboda a odpovědnost

"Nedílnou součástí svobody ve vyspělém světě by měla být odpovědnost. Ale my vidíme, že mnohdy tomu tak není. Svoboda končí tam, kde začíná ohrožovat druhého člověka."

Občanská společnost

"Jeden z nejzávažnějších problémů, který po listopadu ještě nebyl vyřešen, je to, že při budování občanské společnosti se nenašla politická vůle k tomu, aby se dostalo více podpory hlavně nestátním institucím, to znamená neziskovému sektoru. …
Ve vyspělé demokracii, která funguje a má jistou tradici, existuje dělba moci. … Má podobu různých stavovských institucí a komor - např. lékařských a hospodářských. Má podobu různých církví, které mají nejen určitý prostor, ale také podporu svých aktivit…
Rysem občanské společnosti je mnohovrstevnost, která … zaručuje, že demokracie funguje i tehdy, kdy se mění vlády a parlamenty. … Vybudování občanské společnosti má velký význam právě skrze tuto dělbu moci."

"Druhou důležitou, možná i nejdůležitější věcí je to, že se uvolní obrovská energie, která je mezi lidmi v těchto přirozených společenstvích ku prospěchu celé společnosti. U nás se udělal první krok. Řeklo se, že se mohou společenství zakládat. Ale neudělal se druhý krok, který je ve světě obvyklý, a to, že se taková společenství podporují např. daňovými výhodami a pravidly státu."

Význam křesťanských hodnot

"Existuje studie zpracovaná ministerstvem vnitra společně s ministerstvem práce a sociálních věcí. Porovnává negativní jevy ve společnosti s religiositou, neboli s tím, jak jsou lidé zakotveni v hodnotách.
Na tomto materiálu mě zaujaly dvě mapy České republiky, kde na jedné straně byl počet negativních jevů (drogy, kriminalita …), na druhé straně tzv. religiosita (obecně se dá říci zakotvení v hodnotách). Z mapy jasně vyplývá, že tam, kde lidé respektují určité hodnoty, je negativních jevů méně. …
Je důležité si uvědomit, že Evropa, tradice Evropy, evropská civilizace a kultura byly vystavěny na hodnotách, které přineslo tomuto světu křesťanství. Jsem přesvědčen, že problémy vznikají mimo jiné tím, že se lidé od těchto hodnot vzdalují. … Tyto hodnoty se pro normálního slušného člověka nazývají jakýmsi morálním kodexem."